|
|
New Technologies in Education
Jorda, Jakub ; Kopecká, Jana (oponent) ; Smutný, Milan (vedoucí práce)
The aim of this work is to explore, summarize, and organise the most influential educational technologies. Furthermore, compare these technologies with each other and divide them into specific categories, such as educational software, websites with learning tools, electronic encyclopaedias, mobile devices, and devices whose main purpose are solely educational. Summarizing these technologies and putting them in an order will help other students to decide what could suit them most and what, on the other hand, has no use for them. It is also the aim to underline the most useful technologies, help to understand their basic functions and their main purposes, and most importantly show their advantages and weaknesses.
|
|
|
New Technologies in Education
Jorda, Jakub ; Kopecká, Jana (oponent) ; Smutný, Milan (vedoucí práce)
The aim of this work is to explore, summarize, and organise the most influential educational technologies. Furthermore, compare these technologies with each other and divide them into specific categories, such as educational software, websites with learning tools, electronic encyclopaedias, mobile devices, and devices whose main purpose are solely educational. Summarizing these technologies and putting them in an order will help other students to decide what could suit them most and what, on the other hand, has no use for them. It is also the aim to underline the most useful technologies, help to understand their basic functions and their main purposes, and most importantly show their advantages and weaknesses.
|
|
|
Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
Piorecká, Kateřina
Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopise Švanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnosti svého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století máme doklady rukopisu odevzdávaných sazeči /Karel Čapek/); 3. anonymnost textu (na rozdíl od rukopisu strojopis nepoukazuje přímo na svého autora). Nicméně své příznivce si psací stroj mezi spisovateli našel. Neobešli se bez něj Eliška Krásnohorská, Karel Matěj Čapek Chod nebo Václav Tille.
|
host ::
RSS.